Tradiční české velikonoční pokrmy

Na Zelený čtvrtek se obvykle připravují jidáše, sladké buchty symbolizující provaz, na kterém se Jidáš oběsil. Traduje se, že pokud se sní na Zelený čtvrtek ráno, nejlépe před svítáním, přinese to dobré zdraví a ochrání před hadím uštknutím a vosím bodnutím. Na Zelený čtvrtek je také typické jíst něco zeleného, například špenát, zelí nebo kopřivový salát. Zeleně se vaří také pivo. Zelená barva je s tímto dnem spjatá proto, že se blíží jaro a že předznamenává dobré zdraví po celý rok.

Tradičním jídlem Velkého pátku je zelňačka, hustá zelná polévka s brambory. Na stolech domácností nechybí ani různé druhy zeleniny nebo sladké knedlíky, tedy moučné knedlíky se sladkou náplní.

Na Bílou sobotu se v domácnostech připravuje velikonoční nádivka. Většinou se při její přípravě používají různé druhy masa, například jehněčí, králičí, skopové, kozí a telecí. Nádivka obsahuje rovněž strouhanku, vejce a bylinky, například kopřivu.

Na Velikonoční neděli se obvykle jí beránek, koláč ve tvaru beránka, který má symbolizovat oběť Ježíše Krista.

Velikonoční pondělí je příznačné tím, že ženy zdobí natvrdo uvařená vajíčka, která pak dávají mužům za to, že je vymrskali pomlázkou, tedy spletenými vrbovými proutky. Z těchto vajec se pak připravují různé pokrmy, které se jedí v následujících dnech.

Kromě toho se po celý týden jí mazanec, velikonoční chléb, který se obvykle připravuje ze strouhaných mandlí a sultánek namočených v rumu.