Tradiční Velikonoce v Česku

Velikonoce v České republice si nelze představit bez zdobení kraslic, které představují příchod jara, plodnost a nový život. Technik barvení vajec existuje mnoho a předávají se v rodinách z generace na generaci. Dívky jimi obdarovávají koledníky za to, že je o Velikonočním pondělí vyšlehali pomlázkou. Mezi klasické způsoby barvení vajíček patří technika voskového reliéfu, která spočívá v tom, že se vajíčko vydloubne a ponechá se pouze skořápka, která se zdobí voskem a barví akrylovými barvami. Akrylové barvy však neexistovaly vždy, a tak se v minulosti na vejce pokládaly rostliny a květiny, které se pak zabalily do cibulových slupek a uvařily, aby se zafixovaly. K jejich obarvení se používaly také přírodní ingredience, například kurkuma nebo mrkev se používaly na výrobu žluté barvy, káva na hnědou, borůvky na modrou, červená řepa na růžovou atd. Rovněž se používala i technika zdobení vajec drátkem nebo technika zdobení slámou. Pokud jde o tuto techniku, vajíčka se nejprve natřou barvou a poté se na ně nalepí barevné kousky slámy, které na nich vytvoří obrázky.

Další velikonoční tradicí v České republice je pomlázka, což jsou spletené vrbové proutky, kterými chlapci vyplácí dívky. Říká se totiž, že pokud se žena v tento den vyšlehá pomlázkou, zůstane celý rok zdravá a uchová si plodnost. Podle jiných výkladů šlehání pomlázkou přenáší do ženy sílu a krásu probouzející se přírody. V minulosti si každý chlapec pletl vlastní pomlázku sám a stejně jako u zdobení kraslic i pomlázku lze uplést mnoha způsoby. Nicméně v dnešní době už není tak typické, že by si každý kluk vyráběl pomlázku sám, ale spíše si ji kupují na místních velikonočních trzích.

Co se regionů týče, Slovácko a Valašsko jsou považovány za oblasti, kde se původní velikonoční tradice udržely z celé republiky nejvíce. Na Valašsku, nejvýchodnější části Moravy, se o Velikonočním pondělí dívky vyplácí březovými větvičkami, polévají se studenou vodou či voňavkou. Muži s sebou často nosí společnou obří pomlázku nazývanou tatar, která může dosahovat délky dvou až tří metrů. Kromě ní má každý šmigrustník i svou vlastní, malou pomlázku. Mimo to se v obci Kněžpole na Valašsku na Velký pátek stále dodržuje jinde zapomenutý zvyk – klepání. Malé děti chodí po vesnicích s řehtačkami a hrkači, což jsou dřevěné hudební nástroje vydávající hluk, čímž oznamují čas modliteb. Lidé na Slovácku, v regionu ležícím na jihovýchodě Moravy, oslavují Velikonoce taktéž velmi tradičním způsobem. Muži chodí na pomlázku v slavnostním kroji a při velikonočních oslavách nechybějí ani písničky, tance nebo bohaté pohoštění.